|
|
Studie komunikačních aktivit Artbanka Museum of Young Art
Havránek, Jakub ; Dolanský, Pavel (vedoucí práce) ; Skřivánek, Jan (oponent)
Tato bakalářská práce popisuje komunikační aktivity Artbanka Museum of Young Art v období jejího fungování, tj. od roku 2011 do začátku roku 2013, kdy tato specifická instituce ukončila svou činnost. Práce detailně popisuje subjekt AMoYA, jeho vznik, cíle, propagaci a rizika spojená s jeho činností. Velká část práce je věnována popisu prvků komunikačního mixu a elementům, které měla AMoYA k dispozici v rámci své propagační činnosti.
|
|
| |
|
|
Digitalizace muzejních sbírek a její vliv na návštěvníka.
Šrubařová, Adéla ; Janištinová, Anna (vedoucí práce) ; Prokůpek, Marek (oponent)
Bakalářská práce se věnuje oblasti digitalizace v muzeích umění v souvislosti s osobou muzejního návštěvníka. Prvním ze tří cílů práce je objasnit, jak se proměnil vztah mezi muzeem a návštěvníkem a k jakým změnám došlo v činnostech muzeí umění v důsledku vlivu moderních technologií a internetu. Druhým cílem je poskytnout ucelený pohled na oblast digitalizace muzejních sbírek, určit determinanty úspěšného projektu digitalizace a vytyčit problémy, které se mohou v průběhu digitalizačního procesu vyskytnout. Třetím cílem je porovnat český a britský přístup ve vybraných oblastech a nastínit možná zlepšení pro budoucí vývoj. Teoretická část se zaměřuje zejména na vývoj muzea, muzejních návštěvníků, prožitku muzejní návštěvy a muzejní prezentace. Analytická část se věnuje samotné oblasti digitalizace, projektu digitalizace a problémům, které se mohou v průběhu procesu objevit. Zdůrazněna je i problematika autorského zákona, která s digitalizací úzce souvisí. V závěru je provedeno srovnání českého a britského přístupu k digitalizaci a činnostech s ní spojených.
|
|
|
Od veřejného muzea umění k malé nekomerční galerii
Kučera, Jakub ; Alt, Jaroslav (vedoucí práce) ; Stejskalová, Lucie (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá postupným vývojem evropských výstavních institucí výtvarného umění, jejichž moderní etapu můžeme pozorovat od počátku 19. století až do současnosti. Začátek moderní fáze je obecně charakterizován dobou, kdy se začala zakládat veřejná muzea umění. Od tohoto bodu se bude práce zabývat vývojovou linií uměleckých výstavních institucí až do její současné podoby. Práce sleduje institucionální změnu výstavních prostorů, která však není vnímána jako samostatný a na společnosti nezávislý proces. Naopak tuto postupnou proměnu staví do společenských, politických a kulturních souvislostí. Přes moderní institucionální kritiku se dostává až po současné evropské trendy, které nutně ovlivňují i jinak specifické prostředí českých výstavních institucí. Onu prvotní institucionální strukturu formovanou veřejnou potřebou a národním sjednocováním dává do souvislostí se současnou českou situací, která ve vazbě na aktuálně nastavené oficiální výstavní instituce reaguje zakládáním malých galerií fungujících na komunitním principu.
|
|
|
Studie komunikačních aktivit Artbanka Museum of Young Art
Havránek, Jakub ; Dolanský, Pavel (vedoucí práce) ; Skřivánek, Jan (oponent)
Tato bakalářská práce popisuje komunikační aktivity Artbanka Museum of Young Art v období jejího fungování, tj. od roku 2011 do začátku roku 2013, kdy tato specifická instituce ukončila svou činnost. Práce detailně popisuje subjekt AMoYA, jeho vznik, cíle, propagaci a rizika spojená s jeho činností. Velká část práce je věnována popisu prvků komunikačního mixu a elementům, které měla AMoYA k dispozici v rámci své propagační činnosti.
|
|
|
Komunikační aktivity Galerie hlavního města Prahy v letech 2011 a 2012
Černá, Eliška ; Dolanský, Pavel (vedoucí práce) ; Halada, Jan (oponent)
Tato bakalářská práce analyzuje komunikační aktivity Galerie hlavního města Prahy v posledních dvou letech. GHMP patří mezi dvě nejvýznamnější a nejnavštěvovanější galerie v České republice, a nejen díky jejímu dobrému umístění v hlavním městě má její návštěvnost stoupající tendence. Práce se zabývá všemi složkami jejího komunikačního mixu, tedy reklamou, public relations i online komunikací. Velká pozornost je věnována novému designu webových stránek, které GHMP pomohly v rámci budování vizuální identity. Popisuje také její konkurenci a reálné ohrožení, kterými mohou další pražské galerie pro GHMP být. Součástí práce je anketní šetření, které si kladlo za cíl zjistit postavení galerie mezi konkurencí a oblíbenost jejích aktivit mezi mladými lidmi.
|
|
|
Diskursivní prostor mezi galerií a školou
Jursová, Tereza ; Fulková, Marie (vedoucí práce) ; Raudenský, Martin (oponent)
Tato práce zkoumá funkci výtvarného vzdělávání na úrovni vybraných evropských a českých státních dokumentů, na úrovni pražských galerií a muzeí na Praze 1, které nabízí edukační programy pro školní skupiny, na úrovni jednotlivých edukačních pracovníků galerií, muzeí a výtvarného oboru na ZUŠ v Praze 1. Obsah práce vychází z dat sbíraných a analyzovaných metodou zakotvené teorie kvalitativního výzkumu. Výzkumná data prochází napříč celým textem, ukazují vazby mezi sebou a souvislosti s teoretickými texty. Text je rozdělen na dvě části. První část se zaměřuje na teoretická a výzkumná zjištění, jsou zde obsažena východiska celé práce, výpovědi o umění a vzdělávání z pohledu různých diskursů, vznik galerijní a muzejní pedagogiky, současné trendy galerijní a muzejní edukace, pozice galerijních a muzejních pedagogů, kompetence pedagogů, metodologie, výsledky a zhodnocení výzkumné sondy. Druhá část se zabývá didaktickým zpracováním výstavy "Po sametu". Je zde popsána příprava, realizace a reflexe galerijní edukační praxe. Klíčová slova: diskurs, galerie, umělecké muzeum, umělecká škola, metody kvalitativního výzkumu
|
|
| |
|
| |
|
|
Marketingová strategie muzea umění / případová studie Vila a sbírka Panza
Petránková, Zuzana ; Tyslová, Irena (vedoucí práce) ; Černá, Jitka (oponent)
Předmětem diplomové práce Marketingová strategie muzea umění je syntéza základních teoretických podkladů z oblasti arts marketingu a tvorby marketingové strategie muzea umění, doplněná o konkrétní analýzu a návrh nové marketingové strategie muzea Vila a sbírka Panza na severu Itálie. Cílem práce je nejen vytvoření obecně aplikovatelného teoretického základu pro tvorbu či redesign marketingové strategie muzea, ale především jeho aplikace na konkrétním příkladě, disponující reálným potenciálem využití v praxi. Teoretická část práce je vytvořena na základě syntézy dostupné literatury, naopak část praktická čerpá zejména z osobního pozorování a dotazování autorky práce z pozice stážistky Vily a sbírky Panza.
|
host ::
RSS.